Virtuální prohlídka

Březnové akce

Přehled vybraných akcí na měsíc DUBEN v Novém Městě nad Metují a okolí ke stažení zde:

 

KULTURNÍ AKCE - DUBEN (PDF)

Památky na Dnech evropského dědictví 2013

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ 2013
Akce začíná historickým průvodem od Zimního stadionu v Krčíně a pokračuje na Husově náměstí, kde bude probíhat kulturní program. Již tradiční akcí jsou zámecké trhy. Letošní novinkou budou trhy regionálních produktů s ukázkou tradičních řemesel na Hildenském atriu. Návštěvníci budou mít příležitost vidět, jak takové tradiční výrobky vznikají, budou si je moci ochutnat nebo si vyzkoušet jejich výrobu. Po celý den bude na trase Nové Město nad Metují, Slavoňov, Olešnice v Orl. horách, Lewin Kłodzki, Duszniki-Zdrój kyvadlově jezdit bezplatná autobusová doprava s možností návštěvy památek po trase.

NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ
Zimní stadion v Krčíně
Objekt zimního stadionu stojí v místě rybníku Starka, poblíž budovy krčínské školy z roku 1892. Hokej se zde hrál již v období první republiky. Kluziště bylo zastřešeno v 80. létech 20. stol. Místní hokejový klub TJ Spartak Nové Město nad Metují dnes hraje krajský hokejový přebor, působí zde i oddíl krasobruslení.

Sokolovna Krčín

Budova sokolovny byla postavena a slavnostně otevřena v roce 1937. Od je roku 1944 sídlem oddílu národní házené. Tato původní národní hra v Krčíně hluboko zakořenila a její hráči dosahují dodnes významných úspěchů v rámci celé republiky. V sousedním parku je k vidění Masarykova lípa vysazená roku 1919 a dva pomníky – Žižkova mohyla a pomník zakladatele Sokola Miroslava Tyrše. Na místě nedalekého železničního náspu stávala tvrz Budín, kterou připomíná pomník z roku 1875.

Městské muzeum sídlí v historickém domě ze 16.stol., přistavěném k dělosřelecké baště se střílnami, jež byla součástí městského opevnění. V průběhu staletí budova sloužila jako měšťanský dům, okresní stravovna, městský archiv, na muzeum byla rekonstruována v letech 1994-1995. Expozice muzea přibližují historii, osobnosti, řemesla a přírodu Novoměstska.

Městská galerie Zázvorka

Budova se nachází při vstupu na náměstí na hranici městské památkové rezervace. Dne 10. srpna 1501 byl Janem Černčickým z Kácova právě v těch místech, kde stojí Zázvorka, položen základní kámen města. V minulosti byla ve věži hladomorna a přilehlá budova sloužila jako šatlava a strážní dům. Po rekonstrukci z roku 2001 je zde umístěna městská galerie. Zázvorka nabízí návštěvníkům výstavy prací novoměstských výtvarníků a pravidelné krátkodobé výstavy dalších umělců.

Věž Máselnice je součástí novoměstského zámku, který byl v roce 2008 vyhlášen národní kulturní památkou České republiky. Věž má výšku 53 metrů a z krytého ochozu ve 25 metrech si užijete krásného výhledu nejen na Nové Město nad Metují, ale také do okolí, na Krkonoše a Orlické hory. Do Uvnitř věže můžete shlédnout obrazy římských panovníků, alianční erby, a věžní hodiny s dvěma ciferníky a dvěma cimbály.

Zřícenina hradu Výrov

Na ostrohu na skále nad soutokem Bohdašínského potoka a Metuje. Podle nálezů byl založen koncem 14. stol. nebo na počátku 15. stol., zanikl pravděpodobně na počátku husitských válek. Hrad byl poprvé písemně připomínán v roce 1484, kdy jej získal spolu s krčínským panstvím Jan Černčický z Kácova, pod názvem Staré Hrady se připomíná roku 1527. Zakladatel ani stavitel není znám. Hypoteticky byl ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín.

SLAVOŇOV
Malebný celodřevěný kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v roce 1553. Původně byl kostel zasvěcen sv. Martinu. Roku 1683 bylo zasvěcení změněno a současně byl instalován nový oltář sv. Jana Křtitele. Původní nástěnné kostelní malby byly během staletí přemalovávány a dokonce i zabíleny, ale po rekonstrukci v letech 1970 - 1974 byly opět obnoveny. Areál kostela dotváří kromě hřbitova hranolová zvonice z roku 1555 se třemi zvony a roubená márnice z osmnáctého století.

ROKOLE
Rokole leží nedaleko Bohdašína na severozápadním okraji Orlických hor a je jeho správní součástí. Podle legendy zabloudilo ve zdejších hlubokých lesích děvčátko. Ve velké tísni se obrátilo o pomoc k Panně Marii. Ta se dívce zjevila a vyvedla ji za ruku z lesa ven. V místě zjevení vytryskl pramen a vznikla tu studánka, později zde vystavěli dřevěnou kapli, která byla v roce 1859 nahrazena kaplí zděnou. V roce 1930 zde dal továrník Ferdinand Přibyl z Krčína postavit kostel. Vedle kostela stojí dřevěná stavba Lorety, kde můžeme vidět obrazy sedm bolestí Panny Marie v podání lidového umělce. Přes silnici na vršku se nachází křížová cesta. V roce 1997 byla v Rokoli postavena první originální schönstattská kaple v Čechách. Tři roky na to byl dobudován v její blízkosti provinční dům, kde v současné době žije asi 20 sester.

OLEŠNICE V ORLICKÝCH HORÁCH
Barokní kostel svaté Máří Magdaleny
Kostel stojí na vrcholu kopce nad náměstím. Byl postaven roku 1705 Kašparem Klinkertem z Kladské Bystřice a stojí na místě původního dřevěného kostelíka z 15. století. Roku 1861 byl obnoven po zhoubném požáru. Ke kostelu je zajímavý přístup krytým schodištěm. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Pater Rührich

Utzův mechanický betlém se nachází v horní části olešnického náměstí v budově radnice. Autorem betléma je místní rodák Josef Utz. Mechanický betlém o půdorysu cca 5 x 2 metry vznikal v prvním patře tvůrcovy tkalcovny, jejíž pohon využíval i samotný betlém. Betlém je unikátní tím, že kromě posuvného pohybu jeho postavy hýbají hlavou, rukama i nohama, dokonce se v některých případech i vzájemně přibližují či vzdalují.

O vytvoření muzea se zasloužila Jarmila Lemfeldová, exponáty byly většinou věnovány místními občany. V devadesátých letech bylo muzeum mimo provoz a bez údržby, většina exponátů byla značně poškozena. V roce 2004 byly vystavované předměty restaurovány, v roce 2013 byla expozice přestěhována do nových prostor a zpřístupněna návštěvníkům.

LEWIN KŁODZKI (LEVÍN)
Lewin Kłodzki nalezneme v údolíčku na pomezí Orlických hor a Levínských vrchů. Česká obdoba jména zní Levín, německá pak Lewin, (v letech 1937 – 1945 byl užíván název Hummelstadt). Původně česká obec byla založena nejspíše ve 12. století, první písemná zmínka pochází z roku 1213. Obec, nacházející se při významné obchodní cestě z Čech do Kladska se rychle rozvíjela. Již před rokem 1401 získal Levín městská práva. Místní obyvatelé se živili především zemědělstvím, tkalcovstvím a plátenictvím, ve druhé polovině 19. století pak přibylo několik průmyslových podniků. Další oživení přišlo na počátku 20. století v souvislosti se stavbou železniční trati z Kladska do Chudoby. Trať procházela v okolí Levína řadou oblouků a terén si vynutil i nutnost zbudování kamenného viaduktu. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva byla oblast nově dosídlena, význam Levína však upadl. Roku 1946 ztratil městská práva a dnes zde žije 1200 obyvatel. Centrem obce je svažité náměstí s řadou původně měšťanských domů. Na náměstí stojí mariánský sloup z roku 1687 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717. Nad městečkem stojí farní kostel sv. Michala archanděla.

Farní kostel sv. Michaela archanděla se vypíná nad městečkem Levín. Do současné podoby byl postaven jako renesanční (na místě dřívějšího) v roce 1576 a přestavěný jako barokní v roce 1679. Chrám je jednolodní s mnohostranně zakončeným presbytářem. Základna věže je zakončena cibulovitou kupolí. Uvnitř se dochovala renesanční kazatelna z doby kolem roku 1620, barokní oltáře a plastiky z 18. století, jakož i klasicistní křtitelnice z počátku 19. století a varhany z 19. století. Kostel by nedávno restaurován.

Železniční viadukt v Levíně se svou délkou 120 m a výškou 27 m řadí k největším železničním stavbám v Dolním Slezku. Byl vybudován v letech 1903 – 1905 podle projektu italských inženýrů a umožnil železniční spojení Levína s lázněmi Chudoba (Kudowa Zdrój) a Kladskem. Od roku 2012 probíhá mezi Chudobou a Dušníky rekonstrukce trati, jehož součástí je i oprava viaduktu. První vlak by měl na trať vyjet v roce 2014.

DUSZNIKI-ZDRÓJ (DUŠNÍKY)
Lázeňské město Duszniki -Zdrój leží na bývalé obchodní stezce vedoucí z Prahy do Vratislavi. Dušníky se nacházejí v úzkém údolí řeky Dušnické Bystřice, obklopené Bystřickými a Orlickými horami. Ve vzdálenosti šest kilometrů od lázní najdeme rozsáhlé rašeliniště nazvané Topieliska, které je vyhlášeno přírodní rezervací. Vyskytuje se zde řada rostlinných druhů, jež zde přetrvaly od doby ledové. Klima v Dušníkách má specifické vlastnosti, které se projevují zejména v lázeňské části města. Na místě dnešních lázní již ve 13. století existovala vesnice, jež byla součástí malého šlechtického panství Homole. Rozvoj této obce nastal v okamžiku objevení bohatých ložisek železné rudy. Zásluhou její těžby získaly Dušníky v roce 1346 městská práva. Rychlému bohatnutí a rozkvětu města napomáhala také výhodná poloha na obchodní stezce. V roce 1562 zde byl založen soukenický cech a byla zavedena výroba papíru. V 17. a 18. století vznikly v Dušníkách tkalcovské manufaktury. Dějiny města jsou nerozlučně spjaty s historií lázní. Jejich vznik umožnilo objevení četných pramenů léčivých minerálních vod. Léčebné účinky pramenů byly známé již v roce 1408, avšak jejich význam významně vzrostl teprve v 18. století. Město má celostátní význam jako středisko zimních sportů, je však rovněž i ideálním východiskem pro milovníky pěší horské turistiky a cykloturistiky.

Muzeum papírenství
Jedná se o jediné profesionální vedené muzeum tohoto druhu v Polsku, které se zabývá širokou problematikou související s papírenstvím. Shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje sbírky z dějin papírenství, tiskařství a dějin města. Zajímá se také o uměleckou produkci využívající papír a spolupracuje s umělci, kteří se touto tvorbou zabývají. Známa je také vzdělávací a vědecko-výzkumná činnost muzea. V současné době se muzeum řadí mezi nejdůležitější turistické objekty v Kladsku. Počet návštěvníků překračuje 50 tisíc osob ročně.
Pavilon minerálního pramene (Pijalnia Wód Mineralnych) leží v dušnickém lázeňském parku a byl vybudován v 1. polovině 19. století.

Chopinův dvůr byl postaven v letech 1802-1805 jako společenský dům, kde se soustřeďoval kulturní život tehdejších lázní. Stavbu provedl tesař Kretschmer se zedníkem Stillerem podle projektu architekta H. Geisslera. V roce 1808 byl na severní straně přistavěn kulečníkový sál. V roce 1826 zde koncertoval Fryderyk Chopin. Dvůr stojí v lázeňském parku nedaleko řeky Bystřice. Často se v něm konají klavírní koncerty, divadelní představení, lázeňské koncerty, hudební večery a výstavy. Chopinův dvůr je také místem, kde každoročně probíhá Mezinárodní Chopinův festival.

Barokní farní kostel sv. Petra a Pavla byl zbudován v letech 1708 – 1730 na místě předchozích budov, z nichž první je uvedena v listinách z roku 1324. Uvnitř je bohatá výzdoba, mj. barokní hlavní oltář přibližně z roku 1730 od Michaela Kösslera s obrazem od významného českého malíře Petra Brandla Loučení apoštolů Petra a Pavla. V kostele se nachází také renesanční křtitelnice z roku 1560, rokokový varhanní prospekt z roku 1780, četné barokní sochy a obrazy z 18. a díla z 19. století. Zvláštní pozornost si zaslouží kazatelna (1730) ve tvaru velryby od M. Kösslera. Postavy evangelistů vytvořil v roce 1732 slezský sochař M. I. Klahr.

Františkánský klášter s kaplí

Komplex vznikl v letech 1925-1926 jako klášter a zároveň jako rekreační dům pro františkány z celé slezské provincie.

Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova
Kostel byl postaven v letech 1899 – 1902. Chrám je situován na terase na svahu kopce. Vedou k němu kamenné schody od ulice Wojska Polskiego.

 

Napsali o nás... Dny evropského dědictví 2013

Článek z Náchodského deníku (pondělí 16. 9.) o Dnech evropského dědictví.

DED 2013

DED 2013

Nahoru